Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


BOLESLAV II. POBOŽNÝ

*před 929/35, (?),V7.2.999, (?); český kníže

Syn knížete Boleslava I. a Biagoty (?) dovršil dílo svého otce. Nejenže udržel hranice českého státu vytvořené expanzí Boleslava I., ale ještě je značně rozšířil. Území českého státu za jeho vlády tvořily Čechy bez Chebska, Morava s celým poříčím Dyje, na východě byla hranicí řeka Váh, patřilo sem rovněž Slezsko a část Ruska sahající až k hornímu Bugu. Boleslav velice dobře vycházel s polským králem Měškem, který byl jeho švagrem (Doubravka). Jeho vztah k římským panovníkům byl však značně proměnlivý. Český kníže dokázal manévrovat mezi jednotlivými mocenskými uskupeními. Dokládá to například opakovaná podpora bavorského vévody Jindřicha proti císaři Otovi II. Když však bylo třeba, s císařem se smířil. Na východě se Boleslavovo panství začalo po roce 981 pomalu hroutit nástupem ruského knížete Vladimíra Velikého. Po roce 992 sláblo i česko-polské dorozumění, zejména po nástupu Boleslava Chrabrého. Zůstává nevysvětleno, proč se Boleslav nepokusil zastavit ztenčování své říše, jež bylo po roce 990 zcela očividné.
Od roku 973 bylo obecně uznáváno pražské biskupství. Do té doby Čechy církevně náležely do řezenské diecéze. Nově vzniklá samostatná církevní provincie byla podřízena mohučskému arcibiskupství, což trvalo až do roku 1344. Prvním pražským biskupem se stal Sas Dětmar. Vedle kláštera sv. Jiří na Pražském hradě byl za Boleslavovy vlády založeny ještě kláštery Břevnov a ostrov a nejméně dvacet kostelů. Významný podíl na celkovém vzestupu Čech měl druhý pražský biskup, Slavníkovec Vojtěch. Vztahy Boleslava a Vojtěcha byly složité. Vedly k Vojtěchovu dvojímu opuštění vlastní diecéze (989, 995). V roce 992 se vrátil biskup do Čech, když mu kníže postoupil určité pravomoci, které souvisely s jeho úřadem, například vybírání desátků. Do té doby byl biskup ,,financován" z knížecí komory.
Na svátek sv. Václava (28.9.) 995 vydal Boleslav ,,Pobožný" příkaz k dobytí Libice a tím i k vyvrácení tohoto slavníkovského centra. Ukrutný čin představoval podstatný krok k sjednocení celých Čech pod vládu pražských knížat.
Boleslav byl ženat s Emmou (*?-Vokolo 1005/06), snad dcerou Konráda, krále burgundského. Děti: Václav (*?-V?), Boleslav (*?-V1037), Jaromír (*?-V4.11.1035), Oldřich (*?-V9.11.1034).
 

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka