Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


BOŘIVOJ I.

 *852/53, (?),Vokolo 888/89, (?); český kníže

První historicky doložený český panovník. Podle tradice byl nástupcem Hostivítovým. Po roce 867/68 se stal pražským knížetem s mocí v oblasti středních Čech. Nejméně od roku 872 podporoval s ostatními českými knížaty moravského Svatopluka. V roce 874/75 uzavřel sňatek s Ludmilou. Spolu se svou manželkou přijal Bořivoj na Velehradě u velkomoravského knížete Svatopluka křest od arcibiskupa Metoděje. Stalo se tak patrně mezi lety 882-884. Zdá se, že šlo o způsob podřízení se Svatoplukovi. Ten nechtěl v Čechách sám přímo vládnout, proto tak činil prostřednictvím svých podmaněných knížat. Jako prostředek mu posloužilo přijetí křesťanství slovanského obřadu. Bořivoj vystavěl první křesťanské svatyně v Čechách ,sv. Klimenta na Levém Hradci a Panny Marie poblíž kamenného stolce českých knížat na vrchu Žiži. Teprve poté přikročil k budování základů dnešního Pražského hradu. Zřejmě Bořivoj postavil kostel na volném neosídleném prostranství. Učinil tak, pravděpodobně za podpory Velké Moravy, první rozhodný krok k vymanění knížecí vlády ze starých kmenových vazeb a institucí. Proces vytváření českého státu byl ukončen za Boleslava I. Bořivoj se ke konci své vlády stal do značné míry samostatným knížetem nejen ve středních Čechách, ale i na dalších územích, které ovládal. Jakožto exponent Svatoplukův byl tudíž i předákem ostatních českých knížat. Je proto možné říci, že Čechy konce 9. století měly jednoho ,,hlavního" knížete. Když Bořivoj roku 888/89 zemřel, ujal se vlády v Čechách přímo Svatopluk. Není známo, zda sám dosedl na kamenný stolec na Pražském hradě. Je velmi pravděpodobné, že zde v letech 890 až 894 skutečně vládli Moravané.
Bořivoj byl ženat s Ludmilou z Pšova. Měli dva syny: Spytihněva (*?-V915) a Vratislava (*okolo 888-V13.2.921).
 

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka