Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


FERDINAND III.

*13.7.1608, Štýrský Hradec, V2.4.1657, Vídeň; římský císař, český a uherský král

Narodil se jako v pořadí třetí syn arcivévody Ferdinanda Štýrského (pozdějšího císaře a krále Ferdinanda II.) a jeho první manželky Marie Anny Bavorské. Vzhledem k tomu, že se jeho dva dříve narození bratři Karel a Jan Karel nedožili dospělosti, stal se Ferdinand otcovým nástupcem. Ten mu ještě během svého života zajistil trůny uherský (korunován v Prešpurku 8.12.1625) a český (korunován v Praze 26.11.1627) a korunu římského krále (korunován 22.12.1636 v Řezně). Ještě za otcova života se zúčastnil třicetileté války, po Valdštejnově smrti roku 1634 byl jmenován vrchním velitelem císařských vojsk, která pod velením Matyáše Gallase zvítězila v září 1634 nad Švédy u Nördlingen. Samostatnou vládu v monarchii nastoupil po otcově smrti roku 1637, kdy se také stal římským císařem. V této hodnosti ho čekaly především další boje se Švédy. K tomu přistoupila od roku 1644 mírová jednání ve vestfálských městech Osnabrücku a Münsteru, kde se jeho diplomaté snažili získat pro habsburskou monarchii co nejvýhodnější pozici. V roce 1645 po bitvě u Jankova, kde císařská vojska utrpěla drtivou porážku, ohrozili Švédové přímo Vídeň. Jejich spojence, sedmihradského vévodu Jiřího Rákocziho, sice vyřadil z boje linecký mír, uzavřený na podzim 1645, přesto však situace monarchie zůstávala vážná.
Tlak, pod nějž se Ferdinand III. v polovině čtyřicátých let 17. století dostal (kromě švédského ohrožení vlastních habsburských držav šlo především o švédsko-francouzské úspěchy na bojišti v říši), vedl k zesílení jeho zájmu na vestfálských mírových jednáních. Mírové smlouvy byly podepsány v říjnu roku 1648 a pro mocenské ambice rakouských Habsburků znamenaly pokles mezinárodní prestiže a autority dynastie, její faktický ústup z evropského západu a další oslabení císařského postavení v Římsko-německé říši. Ta se po válce stala velmi volným svazkem německých států pod žezlem císaře, který měl jen minimální pravomoci. Na druhé straně však velkým úspěchem Ferdinanda III. bylo zachování celistvosti habsburské monarchie. S výjimkou Lužice neutrpěla vážnější uzemní ztráty, ostatně císařská diplomacie byla na vestfálských mírových jednáních ochotná za záchranu její celistvosti zaplatit nemalými ústupky. Také ustanovení vestfálského míru o úpravě náboženských a vnitropolitických poměrů ve středoevropských zemích podle stavu z roku 1624 bylo velkým úspěchem císařské diplomacie, neboť potvrdilo poměry, které v habsburské monarchii nastaly po porážce stavovské opozice v českých a rakouských zemích. Jestliže Ferdinand III. nemohl zabránit poklesu své mocenské autority na mezinárodním poli, plně se mu podařilo upevnit vládu v rámci vlastní monarchie.
Pro české země pak znamenala Ferdinandova vláda nejen pokračování a posléze ukončení vyčerpávajícího válečného konfliktu (který právě v této době silně zasáhl území Čech a Moravy), ale i dovršení počáteční fáze pobělohorské rekatolizace. Státem a církví prováděná změna vyznání většiny obyvatelstva byla uskutečňována od prvních pobělohorských let, ale vinou neklidných válečných časů nebyla důsledná. Teprve po uzavření vestfálského míru mohly být alespoň formálně obráceny na katolickou víru celé Čechy a Morava.
Ferdinand III. byl třikrát ženat a jeho manželkám se narodilo celkem 11dětí. První sňatek uzavřel 26.2.1631 s infantkou Marií Annou Španělskou, s níž měl šest potomků: Ferdinanda IV. (*1633-V1654), Marii Annu, budoucí španělskou královnu (*1634-V1696), Filipa Augusta (*1637-V1639), Maxmiliána Tomáše (*1638-V1639), Leopolda, budoucího císaře Leopolda I. (*1640-V1705) a Marii (*/V1646). Dne 2.7.1648, dva roky po smrti Marie Anny, se oženil s Marií Leopoldinou Tyrolskou, svou příbuznou ze štýrské linie Habsburků. Narodil se jí syn Karel Josef (*1649-V1664), při porodu však matka zemřela. Třetí manželkou Ferdinanda III. se 30.4.1651 stala mantovská princezna Eleonora z rodu Gonzagů, se kterou měl 4 děti, Terezii (*1652-V1653), Eleonoru Marii Josefu (*1653-V1697), Marii Annu Josefu (*1654-V1689) a Ferdinanda (*1657-V1658). Ferdinand III zemřel dva měsíce po narození svého posledního syna. Byl pochován do rodové krypty Habsburků pod klášterem vídeňských kapucínů.
 

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka