Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


FRANTIŠEK JOSEF I.

*18.8.1830, Vídeň, V21.11.1916, Vídeň; rakouský císař, český a uherský král

Jeho ctižádostivá matka Žofie Bavorská ho cílevědomě vychovávala jako budoucího císaře, vedla ho k religiozitě, odpovědnosti a píli. Odmalička žil v přesvědčení o božské vyvolenosti dynastie. Pocit výjimečnosti ovšem mladého arcivévodu dovedl k izolovanosti a autokratické sebedůvěře. Po celý život se nesblížil ani s vlastními sourozenci. Ve třinácti letech nastoupil službu v armádě v hodnosti plukovníka. Jeho záliba ve všem vojenském měla vliv i na jeho oblékání, nosil téměř výlučně uniformu. Vzhledem k časnému převzetí vlády se mu nedostalo obecnějšího a širšího vzdělání. Velmi si oblíbil kreslení, zatímco k hudbě nenašel hlubší vztah. Necelý rok se seznamoval s právy a státovědou.
Dne 2.12.1848 se v Olomouci Ferdinand I. zřekl trůnu ve prospěch osmnáctiletého Františka Josefa I. Nový císař se opřel o rakouského ministerského předsedu Felixe knížete Schwarzenberga, potlačil revoluci a obnovil velmocenské postavení Rakouska v italské a německé oblasti. Ve vnitřní politice odvolal ústavu, obnovil absolutistické zřízení a převzal sám vládu (1852), avšak bez dostatku politických zkušeností. Během krymské války (1854-1856) si Rakousko znepřátelilo Rusko, obojaký postoj ho přivedl do mezinárodní izolace a nesprávná kalkulace i do války s Francií a Sardinií (1859). Jako generalissimus neprokázal císař vojevůdcovské nadání. Po několika porážkách odstoupil Lombardsko, mocensky vyklidil italskou oblast a bezmocně přihlížel vzniku národního italského státu. Po prohrané válce s Pruskem (1866) se Rakousko stáhlo i z německé oblasti a přišlo o Benátsko. Po katastrofální porážce došlo k liberalizaci systému a roku 1867 k rakousko-uherskému vyrovnání. Monarchie se rozdělila na dvě části, měla dvě hlavní města, dva oddělené parlamenty, komplikovaný systém společných a oddělených ministerstev. Rakousko-Uhersko mělo společného panovníka, armádu a zahraniční politiku. Vyrovnání říši neupevnilo, vedlo naopak k posílení nacionalismu u ,,neuspokojených? národů a ve své podstatě zapříčinilo zánik říše. František Josef I. až do své smrti bránil další federalizaci říše, dodržoval ústavu a vyrovnání.
Liberální vlády (1867-1879) zavedly pokrokový školský, tiskový a volební zákon, českou otázku ovšem nevyřešily. V zahraniční politice se podařilo roku 1878 okupovat Bosnu a Hercegovinu, uzavřít spojenectví s Německem (1879), jež o tři roky později rozšířila Itálie (Trojspolek). Konzervativní vláda hraběte Taaffeho prohloubila volební reformu. Po roce 1893 vlády čelily vlně nacionalismu a nadstranický císař plnil důležitou integrující úlohu. Byl mezi lidem oblíben, stal se symbolem tradice a zárukou spravedlnosti. Roku 1907 bylo zavedeno všeobecné volební právo. Rakousko-Uhersko hodlalo velmocensky ovládnout Balkán, kde narazilo na ruské ambice. V roce 60. výročí císařova nástupu na trůn došlo k anexi Bosny a Hercegoviny, která vyvolala vážnou mezinárodní krizi. O šest let později vypukla první světová válka. František Josef I. zemřel uprostřed války po 68 letech vlády a byl pohřben do kapucínské krypty ve Vídni.
Z manželství s Alžbětou Bavorskou se narodily čtyři děti: Žofie (*1855-V1857), Gisela (*1856-V1932), Rudolf (*1858-V1889) a Marie Valérie (*1868-V1924). Císař svoji manželku miloval, ale kvůli své citové chladnosti, Alžbětině extravagantnosti a zásahům své matky zpočátku šťastné manželství ztroskotalo. V rodině ho stíhala jedna tragédie za druhou. Bratra Maxmiliána zastřelili roku1867 v Mexiku, jediný syn Rudolf spáchal roku 1889 sebevraždu a císařovna se stala roku 1898 obětí atentátu. Během své vlády měl pět následníků trůnu: bratra Maxmiliána, syna Rudolfa, bratra Karla Ludvíka, synovce Františka Ferdinanda d´Este a prasynovce Karla I.
 

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka