Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


KONRÁD OTA

*1136/40, (?),V9.9.1191, u Neapole; český kníže, markrabě moravský

Konrád Ota, syn Konráda II. (vnuka knížete Konráda I.) a Marie, dcery Štěpána Uroše Srbského, byl bezesporu nejvýznamnější osobností z moravských přemyslovských údělných knížat. Jmenoval se původně pouze Konrád, druhé jméno dostal až za pobytu v cizině. Po smrti svého otce po roce 1161 získal Znojemsko, roku 1173 Brněnsko, 1179 Olomoucko, a tak se stal pánem celé Moravy. Roku 1173 podporoval Soběslava II., po roce 1178 pomáhal Bedřichovi získat knížecí stolec. Byl to muž velmi ctižádostivý, energická, schopný a také velmi vzdělaný, což imponovalo i současníkům z ciziny. Současně se však musel přizpůsobovat neurovnaným poměrům poslední čtvrtiny 12. století. Po vypuzení Bedřicha v roce 1182 byl Konrád Ota zvolen knížetem, ale na zásah římského císaře se musel této hodnosti vzdát. Náhradou byl prohlášen prvním markrabím moravským. Morava byla tehdy uvolněna z moci českého knížete a dostala se do přímé říšské podřízenosti. Poté se Konrád Ota věnoval správě svého panství. V roce 1185 podlehl v bitvě u Loděnic knížecímu vojsku vedenému Přemyslem I. Příštího roku uzavřel s Bedřichem smír na knínském hradě. Po jeho smrti v březnu 1188 se Konrád Ota  stal českým knížetem. Tak byly opět spojeny Čechy a Morava v jeden celek. V dubnu 1189 přijal Konrád Ota Čechy v léno, přičemž již nebylo ani zmíněno předchozí samostatné postavení Moravy.
Záhy pořádal Konrád Ota v Praze obecné kolokvium všech Čechů. Ještě téhož roku, snad po návratu z úspěšného tažení do Míšně, se sešla znovu vznešená společnost světských i církevních hodnostářů z Čech a Moravy na knížecím dvoře v Sadské. Konrád Ota zde předložil první pokus o psaný zemský zákoník. Vešel do dějin pod názvem Statuta Konrádova. Jejich hlavním obsahem bylo potvrzení pokojného (dědičného) držení statků pro šlechtu. Již následujícího roku (1190) slíbil Konrád Ota Jindřichovi VI. osobní účast na jeho římské jízdě. Na samotné výpravě pak patřilo české vojsko, vedené knížetem, k nejsilnějším oddílům. V dubnu 1191 se stal Konrád Ota prvním českým panovníkem, který se v Římě, v bazilice sv. Petra, osobně zúčastnil císařské korunovace. Ale bylo nutné spěchat k Neapoli, kde byly ohroženy zájmy císaře. Při obléhání města vypukl v císařově ležení mor, jemuž v září 1191 při ústupu od města podlehl i český kníže. Byl pohřben v klášteře Monte Cassino, jen jeho kosti byly přivezeny do Prahy. Konrád Ota patřil nepochybně k nejvýznamnějším knížatům přemyslovského rodu. Jemu náleží zásluha, že v době největšího rozmachu štaufské moci provedl sjednocení českého státu.
Konrád Ota byl před rokem 1176 ženat s Hellichou (*?-Vpo 1214), dcerou Oty z Wittelsbachu. Jejich manželství zůstalo bezdětné.
 

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka