Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


Kráľovská cesta

Královská cesta původně spojovala dvě důležitá královská sídla: Králův dvůr, který stál na místě dnešního Obecního domu, kde procházka začíná, a Pražská hrad, kde končí. Tato cesta byla pojmenována podle korunovačních průvodů českých králů a královen, které se tudy ubíraly.
Prašná brána
Brána tu stála již od 13. století jako jeden ze 13 vstupů do Starého Města. Současné jméno získala brána v 17. století, kdy sloužila jako skladiště střelného prachu. Sochařská výzdoba, těžce poškozená za pruské okupace Prahy v 18. století a brzy na to většinou odstraněná, byla doplněna při obnově brány v roce 1876.
Tady u městských bran, vítali panovníka s jeho početnou družinou církevních hodnostářů, šlechticů a cizích poslů přední zástupci města. Brána ústí do jedné z nejstarších pražských ulic.
Celetná ulice
Celetná navazovala na starou obchodní cestu z východních Čech. Jméno obdržela podle calt-pleteného pečiva, které se tu peklo . Její prestiž stoupla ve 14. století, kdy se stala součástí Královské cesty. Ve sklepeních se dochovaly základy románských a gotických budov, většina domů s malebnými domovními znameními však byla přestavěna v baroku. V domě č. 36 je mincovna, která sem byla přemístěna z Kutné Hory. Kubistický dům U Černé Matky boží byl nedávno zničen požárem. Jsou zde také známé hostince U Pavouka a U Supa.
Za tmavých, větrných nocí se Celetná stává rejdištěm pražských strašidel. Patří k nim řezník s ohnivou sekerou a povětrná žena, která odhalila prsa před kaplanem, ten se tak rozčílil, že ji uhodil křížem do hlavy a zabil.Celetná ulice pokračuje dále na náměstí.
Staroměstské náměstí
Tady se průvody zastavily u kostela Panny Marie před Týnem, aby obdržely od Karlovy univerzity slib věrnosti. Na levé straně náměstí mezi Celetnou a Železnou ulicí se nachází dům U Kamenného stolu nebo dům č. 20, který se jmenuje U Jednorožce. Tady otevřel Smetana v r. 1848 hudební ústav. Průvod dále pokračoval ke Staroměstské radnici. Zde očekávala královské procesí městská stráž a kapela. Z provizorního balkonu na radnici sledovali podívanou městští hodnostáři. Radnice sloužila jako sídlo městské rady již ve 14. století. Během doby se rozrostla o několik dalších starých domů, které s ní byly propojeny. Bronzová pamětní deska pod kaplí Radnice oznamuje jména 27 protestantských vůdců, popravených zde 21. června 1621. Dnes tvoří radniční blok řada gotických a renesančních objektů, z nichž většina byla obnovena poté, co je poškodili nacisté během Pražského povstání v r. 1945. Pouze z radnice zničené nálety zbyla pouze věž, kde se nachází Staroměstský orloj. V horní části jsou umístěny pohybliví apoštolové a dolní část tvoří kalendářní deska. První orloj získala radnice počátkem 15. století. V roce 1490 jej zdokonalil hodinářský mistr Hanuš. Radní ho ze strachu, aby podobné dílo nezhotovil i pro jiné, dali raději oslepit. V severní části vyniká barokní kostel sv. Mikuláše, kde se v létě konají koncerty. Východní strana náměstí se pyšní dvěma objekty, rokokovým palácem Golz-Kinských, kde studoval známý spisovatel Franz Kafka a domem U Kamenného zvonu, restaurovaným do původní podoby gotického měšťanského paláce. Uprostřed náměstí stojí secesní pomník Jana Husa. Pomník od Ladislava Šalouna byl odhalen v r. 1915 při 500. výročí Husova upálení.
Kolem renesančního a gotického domu U Minuty zdobeného sgrafitem se dostaneme na Malé náměstí, kde čekali obchodníci a členové různých církevních řádů. Nalevo od kašny procházíme ulicí lemovanou galeriemi.
Karlova ulice
Dalším zajímavou stavbou na Královské cestě je barokní dům U Zlaté studny a kousek dál Klementinum ze 16. století, kde stáli duchovní. Tuto dnešní knihovnu založili Jezuité jako školu a klášter. V Karlově ulici zůstala řada gotických a renesančních domů, vesměs upravených na obchody, které lákají davy turistů, proudících mezi Staroměstským náměstím a Karlovým mostem. V domě U Zlatého hada (č.18) byla první pražská kavárna.
Další zastávka je na náměstí.
Křižovnické náměstí
Když tudy procházel průvod Leopolda II., oblohy se vyjasnila, což bylo považováno za dobré znamení. Leopold II. však za několik měsíců zemřel. Na severní straně stojí kostel sv. Františka s kupolí, část kláštera křižovníků s červenou hvězdou. Východní straně dominuje kostel sv. Salvátora, který je součástí obrovského komplexu Klementina. V rohu náměstí stojí velká bronzová novogotická socha Karla IV., odhalená u příležitosti 500. výročí založení Karolina. V západní části náměstí stojí další známá pražská věž.
Staroměstská mostecká věž
Nádherná gotická věž, dílo Petra Parléře, byla postavena koncem 14. století. Tato skvělá ozdoba Karlova mostu byla zároveň i součástí staroměstského opevnění.
Karlův most
Až do r. 1841 byl Karlův most jediným přechodem přes Vltavu. Je dlouhý 520 metrů, z pískovcových kvádrů a údajně zpevněný vejci, přidávanými do malty. Dal jej vybudovat Karel IV. jako náhradu za zničený Juditin most: stavbu vedl Petr Parléř. Most patří mezi nejznámější pražské památky, nyní ráj prodavačů uměleckých předmětů a suvenýrů. Ačkoliv je dnes určena výhradně pro pěší, v jisté době tu mohly projet i čtyři kočáry vedle sebe. Aby se předešlo opotřebení a poškození, byly některé sochy na mostě nahrazeny kopiemi: originály jsou uschovány v Lapidáriu Národního muzea.
Na mostě je celkem 30 soch z toho nejkrásnější Ukřižovaný ze 17. století – Po dvě stě let stál na mostě osamocený dřevěný kříž. Ten dnešní s pozlaceným Kristem pochází z r. roku 1629: hebrejský nápis „Svatý, svatý, svatý Bůh“ musel zaplatit jeden Žid jako trest za rouhání. Řada vyobrazení na mostě líčí umučení sv. Jana Nepomuckého. Na jednom se postava světce leskne, neboť lidé na něj sahají pro štěstí. Sochu považovanou za umělecky nejhodnotnější na mostě, vytvořil Matyáš Bernard Braun v pouhých 26 letech. Připomíná proslulou legendu o slepé cisterciácké řeholnici, které se zjevil Kristus a ona se dotýkala jeho ran. Na konci mostu najdeme opět věž.
Malostranská mostecká věž
Vysoká věž se střechou ve tvaru klínu nabízí nádherný pohled na stověžaté město: také sloužila jako celnice na mostě. Nižší věž je pozůstatek Juditina mostu. Vlevo od věže stojí známý dům.
Dům U Tří pštrosů
Mnoho pražských domovních znamení naznačuje živnost, která se v daných prostorách provozovala. V 16. století koupil tento dům obchodník s pštrosím peřím Jan Fux. V té době bylo pštrosí peří velmi modní ozdobou klobouků mezi důstojníky a dvořany Pražského hradu. Jeho obchod vzkvétal natolik, že dal dům přebudovat a vyzdobit velkou freskou pštrosů. Dnes je zde luxusní hotel a restaurace.
Procházka teď pokračuje do ulice jménem.
Mostecká ulice
Při vstupu na Malou Stranu předal starosta králi klíče k městu a dělostřelectvo vypálilo salvu. Během 13. a 14. století stál severně od Mostecké ulice dvůr pražských biskupů. byl sice zničen za husitských válek, ale dochovala se jedna z jeho gotických věží, kterou dnes naleznete ve dvoře domu U Tří zlatých zvonků. Ulici lemuje řada renesančních a barokních domů. Po levé straně se pak nalézá dům U Černého orla, bohatě zdobený plastikami a krásnou barokní kovanou mříží. Kaunický palác (č.15) rovněž vlevo, byl postaven v 18. století. Jeho rokokové průčelí vyniká pozoruhodnou štukou a plastikami od Ignáce Platzera.
Ulice ústí na …


Malostranské náměstí (dříve Radeckého náměstí)
Ve většině zdejších barokních paláců dnes sídlí velvyslanectví. V některých budovách byly otevřeny moderní restaurace. V přední řadě nás upoutá Chrám sv. Mikuláše. Kopule a zvonice
barokního kostela jsou nejznámější dominantou Malé Strany. Když průvod kráčel okolo, zvony se rozezněly. Z náměstí se vydáme Nerudovou ulicí.


Nerudova ulice
V domě U Dvou slunců (č.47) vyrostl a pracoval básník, spisovatel a novinář Jan Neruda, který zvěčnil stovky obyvatel Malé Strany v knize Povídky malostranské.
Až do roku 1770, kdy bylo zavedeno číslování, byly pražské domy označovány domovními znamení. Domy na Nerudově ulici vynikají právě těmito domovními znameními, především Červený orel (č.6), U Tří housliček(č.12),v němž byla zřízena restaurace, získal své znamení kolem r. 1700, kdy tu bydlela rodina houslaře, U Zlaté podkovy (č.34), Zeleného raka (č.43) a Bílé labutě (č.49). V mnoha domech jsou dnes kavárny, vinárny a hospod.
V Nerudově ulici stojí také několik velkých barokních paláců – například Thunovský palác (č.20), dnes sídlo italského velvyslanectví, a Morzinský palác (č.5), v současnosti rumunské velvyslanectví. Průčelí Morzinského paláce zdobí dvě obrovské sochy Maurů podpírající půlkruhový balkon. Další působivé průčelí patří teatinskému kostelu Panny Marie.
Obloukem přes Hradčanské náměstí se dostaneme k Loretě.

Loreta
Srdcem komplexu je kopie domku, který prý patřil P. Marii. Svatá chýše byla v r. 1661 obestavěna ambity a o šedesát let později dokončil K. I. Dienzenhofer hlavní průčelí.
V barokní věži je umístěna zvonkohra s 27 zvonky, kterou v r. 1694 sestrojil pražský hodinář Petr Neumann. V objektu najdeme i Loretánský poklad: většina z nich pochází ze 16. až 18. století.
Vrátíme se zpět na Hradčanské náměstí, kde procházka končí u Matyášovy brány z roku 1614. Průvod směřoval ke katedrále.

Katedrála sv. Víta
Zde bylo završení celé Královské cesty a korunovace krále
Práce na této nejvýznamnější dominantě města začaly v r. 1344 na příkaz Karla IV. Prvním architektem byl Francouz Matyáš z Arrasu, po jeho smrti pokračoval Petr Parleř. Chrám má však čtyři etapy výstavby. První je už v 10. století, kdy zde byla postavena románská rotunda, poté v 11. století Bazilika a ve 14. století gotická katedrála. Dnešní podoba pochází až z přelomu 19. a 20. století, kdy byla katedrála dostavěna. Důkazem tak pozdní dostavby nám může být okno od Alfonse Muchy z právě zmiňovaného 20. století. V podzemí můžeme shlédnou hrobku, kde je uložen nejen Karel IV., ale i jeho čtyři ženy a ostatní králové. Chrám je ukázkou všech českých architektonických stylů.

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka