Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


PŘEMYSL OTAKAR I.

*okolo 1155, (?),V15.12.1230, (?); český kníže a král

Byl synem Vladislava II. a Judity Duryňské. O jeho mládí není téměř nic známo. V letech 1173-1179 pobýval ve vyhnanství na dvoře míšeňských Wettinů, spřízněných s českými knížaty, kde se také oženil. Od poloviny osmdesátých let vystupoval veřejně v domácích záležitostech. Roku 1185 ho vládnoucí kníže Bedřich (starší bratr) poslal dvakrát hájit zájmy na Moravu. Při druhém tažení došlo k bitvě u Loděnic (10.12.1185), v níž Přemysl dosáhl krvavého vítězství nad Konrádem Otou. V roce 1191 nechtěl uznat jako českého knížete Václava, syna Soběslava I., a povstal proti němu. Za podpory pražského biskupa Jindřicha Břetislava a římského císaře Jindřicha VI. se stal Přemysl v roce 1192 českým knížetem. Pro nedodržení sumy slíbené císaři, ale i v důsledku rostoucích ambicí biskupových byl v létě 1193 sesazen z trůnu. Přemysl se pokoušel zadržet Jindřicha Břetislava u Zdic, k bitvě však nedošlo. Byl zrazen českými pány, na sklonku roku 1193 uprchl do ciziny. Připravoval se na návrat. Pobýval u svého švagra v Míšni, dále u jiného příbuzného Albrechta z Bogenu, jehož zásluhou navázal styk s císařem Jindřichem VI. a posléze dosáhl změny jeho postoje. V květnu 1197 podnikl výpad do Čech, byl však odražen. V červnu téhož roku zemřel kníže a biskup Jindřich Břetislav a česká šlechta vyhlásila novým knížetem Přemyslova mladšího bratra Vladislava Jindřicha. Z obavy před Přemyslovou pomstou porušili stařešinský zákon Břetislavův. Vladislav ovšem dobře pochopil objektivní potřeby českého státu, přičemž si byl nepochybně vědom i síly a schopností opomenutého Přemysla. Dobrovolně ustoupil z knížecího stolce a ,,spokojil se" s postavením moravského markraběte. Jednání o tom proběhla 6.12.1197.
Přemysl tehdy znovu dosedl na knížecí stolec, navíc za velice příznivých mezinárodně politických podmínek (zápas o dědictví po císaři Fridrichu Barbarossovi), které dokonale využil. S podporou bratra zesnulého císaře Filipa Švábského získal příslib královské koruny, kterou byl skutečně 15.8.1198 korunován. Získal i další důležité výsady: římský císař měl napříště pouze potvrzovat krále zvoleného v Čechách, český panovník sám prováděl investituru pražského biskupa. Do roku 1201 stál Přemysl při Filipovi, poté se na radu papeže přiklonil k druhému uchazeči o římský trůn Otovi Brunšvickému. Ten mu znovu udělil královskou hodnost roku 1203, následujícího roku ji potvrdil i papež. Přemysl dokázal několikrát potlačit domácí odboj (Děpoltici). Využil slabosti nového římského krále Fridricha II., který mu 26.9.1212 potvrdil Zlatou bulou sicilskou dědičnost královské hodnosti a navíc rozsah českého státu v původních hranicích. Nemusel se (proti poplatku) účastnit římské korunovační jízdy. Přemysl dosáhl uznání nedělitelnosti českého státu říší a svrchovanosti nad oběma biskupstvími. Získáním dědičnosti královské hodnosti vzrostla prestiž přemyslovského domu. Roku 1216 byl jeho jedenáctiletý syn Václav uznán budoucím českým králem (Václav I.). Při volbě českého krále měl být napříště uplatňován (a skutečně také byl) princip prvorozenosti.
Nedlouho po nástupu pražského biskupa Ondřeje (1214) vypukl dlouhodobý spor o pojetí nezávislosti církve (1217-1222). Biskup byl zastáncem pojetí církve nezávislé na panovnické moci. U mocného Přemysla nenalezl pochopení, obrátil se proto se stížností do Říma. Přemysl odpověděl po svém ,nechal zabavit statky pražského biskupství. Spor trval několik let a v podstatě byl urovnán až vydáním velkého Přemyslova privilegia pro církev 10.3.1222. Jeho hlavním článkem bylo vynětí církevního majetku a poddaných z pravomoci hradských úředníků. V roce 1222 po smrti markraběte Vladislava Jindřicha předal Přemysl Moravu svému mladšímu synovi Vladislavovi, roku 1227 Přemyslovi. V roce 1228 dal korunovat nejstaršího syna Václava českým králem. Zemřel 15.12.1230, je pohřben v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Dožil se nejvyššího věku ze všech historických Přemyslovců.
Přemysl byl dvakrát ženat. První manželkou byla Adléta Míšeňská (*?-V2.2.1211), manželství trvalo dvacet let (1178-1198). Děti: Vratislav (*před 1181-Vpo1225), Markéta (Dagmar) (*okolo 1183-V24.5.1213), zřejmě Božislava a zřejmě Hedvika. Druhou Přemyslovou ženou se stala Konstancie Uherská (*1181-V6.12.1240). Děti: Vratislav (*okolo 1200-V?), Judita (*?-V2.6.1230), Anna (*1204-V23.6.1265), zřejmě Anežka, Václav (*1205-V23.9.1253), Vladislav (*1207-V18.2.1227), Přemysl (*1209-V16.10.1239), Blažena (*1210-V24.10.1281) a Anežka (*1211-V6.3.1282).
 

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka