Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


SOBĚSLAV I.

*okolo 1090, (?),V14.2.1140, Hostinné; český kníže

Dne 16.4.1125 dosedl na knížecí stolec poslední žijící syn prvního českého krále Vratislava II. a Svatavy. Připomíná se poprvé roku 1107, když odešel se svrženým Bořivojem II. do vyhnanství k polskému Boleslavovi III. Poté vedl řadu let neklidný a dobrodružný život. Zvláštní libůstkou tohoto knížete bylo, že nepil medovinu, stejně jako se ,na rozdíl od mnohých jiných mužů - ,,vždy bránil rozpustilým svodům těla". Roku 1110 dostal údělem Žatecko, o tři roky později vypukly rozpory s bratrem a knížetem Vladislavem I., až roku 1115 došlo k jejich smíření. Soběslav dostal Hradecko, později namísto toho Brněnsko a Znojemsko. Poslední Soběslavův spor s knížetem vypukl roku 1123, kdy byl zbaven údělů, uprchl do Německa, poté do Polska. Zpráva o těžké Vladislavově nemoci ho přivedla zpět do Čech. Oba bratři se smířili prostřednictvím své matky Svatavy. Záhy poté, co se Soběslav ujal vlády, povstal proti němu Ota II. Černý, který si pro uplatnění nároků na český trůn vyhledal pomoc u římského krále Lothara. Soběslav se však jeho soudu nepodřídil. Následujícího roku proto Lothar vtrhl do Čech. Dne 18.2.1126 se strhla u Chlumce legendární bitva, v níž byl římský král na hlavu poražen. Mezi mnohými urozenými hrabaty zde nalezl smrt i ,,původce neštěstí" Ota II. Černý. Došlo k setkání obou znepřátelených panovníků, Soběslav přijal Čechy jako léno a Lothara velkomyslně propustil se všemi, kteří padli do zajetí. Byl to akt mimořádného státnického významu, neboť Soběslav nežádal na římském králi nic. Snad i on si uvědomoval, že je to první válečná výprava nového krále, která místo lesku vítězství skončila hanebnou porážkou. Lothar se v dalších letech vůbec do českých poměrů nevměšoval.
Soběslav vedl v letech 1131-1135 válku s Poláky, která vlastně vznikla ze sporů o uherský trůn a byla doprovázena značným pustošením. Jinak si však v domácí politice počínal úspěšně, pečoval o zachování pokoje a zvelebení země, kde udržoval pevný řád. Opevňoval pohraniční hrady, mnoho pozornosti věnoval vyšehradské kapitule. Poslední pokus o Soběslavovo svržení se udál roku 1130. Byl do něho zapleten také Břetislav, syn Břetislava II. Soběslav podle všeho sám prohlédl lest, která mu byla uchystána při návratu z Kladska. Úklad byl prozrazen, jeho účastníci popraveni a Břetislav oslepen.
V posledních letech svého života se Soběslav snažil zajistit knížecí stolec pro svého syna Vladislava. V roce 1138 o tom jednal s novým římským králem Konrádem III. Vyžádal si od něho slib, že dá české země v léno jeho prvorozenému synovi. Soběslav tedy také nepostupoval podle zásady, že kandidát má být nejprve přijat doma. V červnu téhož roku svolal shromáždění panstva do Sadské, kde byla přísahána věrnost budoucímu knížeti. Soběslav zemřel v Hostinném, když dohlížel na opevňování východní hranice. Byl pohřben ve vyšehradském kostele vedle svých rodičů a sourozenců. Soběslavův syn se však knížetem nestal. Na knížecím stolci ho vystřídal stejnojmenný syn Vladislava I.!
Soběslav se oženil (okolo 1119/23 s Adleytou, dcerou Almuše Uherského (*1105/07-V15.9.1140). Děti: Vladislav (*?-Vpo 28.6.1165), Soběslav (*1128-V29.1.1180), Marie (*?-V?), Oldřich (*1134-V18.10.1177), Václav (*1137-Vpo 1192).
 

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka