Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


Úloha/význam "malých" jazykov v súčasnom svete

Současný svět můžeme charakterizovat z několika diametrálně rozdílných pohledů. Z jednoho pohledu je náš současný svět světem nových technologií ve všech oblastech lidské aktivity, svět informačních technologií, které skýtají nedávno ještě netušené možnosti rozvoje lidstva. Tento pohled, řekněme optimistický, ovšem není vlastní všem obyvatelům naší planety. Neméně velká skupina lidí je skeptická k současnému prudkému rozvoji. Tito lidé upozorňují a nejsou spokojeni s vedlejšími účinky současných trendů vývoje. Všechny vymoženosti naší civilizace jsou totiž velmi málo odolné proti zneužití a v konečném důsledku mohou mít právě opačný efekt k efektu původně zamýšlenému. Jedním z produktů současného vývoje je globalizace. Tento pojem se v posledním čase stává strašákem pro mnoho lidí, i když pouze malá část z nich si plně uvědomuje celý obsah tohoto pojmu. V mnoha zemích roste odpor k procesu globalizace. Co vede zejména mladé lidi k tomu, aby stále častěji vyjadřovali svůj odpor k poměrům v současném světě? Vždyť zmiňovaná globalizace přináší například v oblasti informací téměř nekonečné možnosti. Pomocí internetu je možné získat ve velmi krátké době komplexní informace o čemkoliv kdekoliv na světě a téměř zadarmo. Je možné být v kontaktu s kýmkoliv kdekoliv ve světě po dobu 24 hodin denně. Podmínkou je pouze minimální znalost obsluhy výpočetní techniky a přístup k ní. Nové léky, moderní technologie a léčebné techniky ve zdravotnictví vyvíjené internacionálními teamy, jsou požehnáním a mnohdy poslední šancí pro mnohé pacienty trpící doposud fatálními nemocemi. Biotechnologie činí rostliny rezistentními proti škůdcům, zvyšují výnosy a nutriční hodnotu potravin, co umožní zbavit mnohé země nedostatku potravin. Nové technologie v průmyslové výrobě ji činí efektivní, čímž se šetří zdroji surovin a energií a také lidskou prací. Ve výčtu pozitivních efektů globalizace by bylo možné ještě dlouho pokračovat. Proč tedy ten odpor veřejnosti? Jaké jsou hlavní motivy nespokojenosti a protestů? Je nutné se vžít do role nezaměstnaných, kteří díky moderním technologiím ztratili práci a nejsou schopni se adaptovat současným potřebám. Stát, který se nechová vždy paternalisticky, ponechává mnohdy takto postižené lidi svému osudu.

Rozvoj civilizace vede k dosud nebývalému zhoršování životního prostředí. Právě díky globalizaci informací můžeme každý den sledovat ve sdělovacích prostředcích ale i na internetu přírodní katastrofy ať už jde o sucho, lesní požáry, či naopak přívalové deště a záplavy kdekoliv na světě. Přenos informací se natolik urychlil, že jsme prakticky přímými svědky všech mimořádných událostí ve světě. Tím, že nás zejména negativní informace zaplavují čím dál tím více, vytváří permanentní tlak a vyvolávají poznenáhlu obavy o další vývoj na naší modré planetě.

Zanedbatelný není ani další, zdálo by se podružný aspekt globalizace. Je to otázka jazyka a kulturní identity národů a národnostních skupin. Rostoucí mobilita lidstva, potřeba komunikace vyžaduje používat jednoho mezinárodního jazyka. Tímto mezinárodním jazykem dneška se stala bezesporu Angličtina, která tak nahradila uměle vytvořený jazyk esperanto, kterému se v současné době věnuje pouze omezená skupina nadšenců. Vznik esperanta byl iniciován potřebou lidí komunikovat, že se však tento jazyk nedočkal většího využití bylo způsobeno vývojem politických událostí ve světě v posledních 50 letech, kdy se ze Spojených států amerických stala rozhodující světová velmoc. Můžeme s mírnou nadsázkou tvrdit, že klíčovým momentem nepříznivým pro esperanto byl výsledek 2. světové války, kdy se svět stal bipolárním. Na jedné straně to byla angličtina, která převzala roli esperanta, na straně druhé potom ruský jazyk. K definitivnímu vítězství angličtiny došlo po pádu Berlínské zdi. Není sporu o nutnosti jednoho jazyka, který je využíván všemi pro snadnou a ekonomickou komunikaci. Je třeba si ale uvědomit dopady, které sebou nese přijetí angličtiny jako esperanta. Esperanto jako umělý jazyk nebylo a ani nemohlo byt nástrojem kulturní expanze některého státu. Na rozdíl od esperanta se anglický jazyk stal významným nástrojem exportu americké kultury, zejména filmové tvorby, hudby a literatury. Ruku v ruce s exportem kultury jde i ekonomická a informační expanze. Není tedy divu, že malé národy mají obavy ze ztráty identity. Záplava komerčně výhodných televizních seriálů zahlcuje televizní programy všech a nejen evropských zemí. Propagace násilí a vlčích mezilidských vztahů ohrožuje zdravý vývoj mladých lidí. V akutním ohrožení je kultura nejen malých národů ale i tradičních kulturních národů jako jsou Němci, Francouzi, Italové, Španělé a další. Ještě poměrně nedávno hrály jazyky těchto zemí srovnatelnou úlohu s angličtinou. Dnes vidíme, že význam francouzštiny, němčiny, španělštiny a dalších jazyků prudce poklesl a tyto jazyky stojí na pokraji zájmu veřejnosti. Převážná většina zájemců o studium cizích jazyků má zájem studovat angličtinu. Sledujeme-li tento trend, musíme si klást nejednu otázku. Klesá-li význam ještě v poměrně nedávné době významných světových jazyků, jaký osud čeká jazyky malých národů? Není potřebné provádět náročné průzkumy abychom si neuvědomili, že neznalost angličtiny diskvalifikuje mnohé schopné lidi od získání lukrativního zaměstnání. Znalost anglického jazyka a informatiky se stává nutnou podmínkou úspěchu. Jaká je tedy role malých jazyků v dnešním světě? Odpověď zní jednoduše a prostě: nezastupitelná. Vymíráním malých jazyků se stává kulturní život na Zemi chudším a je možné toto vymírání bez nadsázky srovnávat s vymíráním živočišných druhů. Každý jazyk, jazyk početných i nepočetných národů či etnických skupin má svoje místo na zemi. Každý z jazyků má svoje přednosti a některé věci dokáže popsat jinak a mnohdy neopakovatelně v porovnání s ostatními jazyky. Bohužel krásu a význam a možnosti každého i toho nejméně používaného jazyka jsme schopni posoudit a ocenit pouze tehdy když tento jazyk zvládneme natolik, že dokážeme v tomto jazyku přemýšlet a žijeme delší čas v kulturním prostředí tohoto jazyka. Sebelepší překlad literárního díla nám neumožní plně pochopit vše a tak jak bylo napsáno autorem v jeho rodné řeči. A tak dále.....

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka