Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


VÁCLAV II.

*27.9.1271, (?),V21.6.1305, Pražský hrad; český a polský král

Jako sedmiletý syn Přemysla Otakara II. a Kunhuty Haličské po otcově smrti držen poručníkem Otou Braniborským spolu se svou matkou na Bezdězu, později v Braniborsku. Kunhutě se podařilo z Bezdězu uprchnout. Strádání a osamocenost v letech 1279 až 1283 poznamenaly psychicky i fyzicky Václavův další život. V květnu 1283 se vrátil do Čech. Po usmíření s matkou a následném přijetí jejího druha Záviše z Falkenštejna dal Václav svolení k jejich sňatku. Falkenštejn hrál dominantní úlohu u dvora až do konce desetiletí, kdy byl ,nedlouho po smrti Kunhuty ,odstraněn a popraven. Díky dynastickému spojení s Habsburky ,roku 1287 se Václav oženil s Rudolfovou dcerou Jitkou (Gutou), s níž byl zasnouben ještě za otcova života ,se Václavovi otevřela možnost k expanzi do Polska. Stalo se tak zčásti podle smluv uzavřených jeho otcem. Roku 1291 se Václav vypravil do Polska, kde získal rozsáhlá uzemí (Opolsko, Krakovsko, Malopolsko) a vytvořil si tak výtečné předpoklady pro zisk polské koruny. Později obsadil značnou část Saska. V roce 1297 byl Václav korunován českým králem, roku 1300 ve Hnězdně polským králem. Následujícího roku vymřel uherský královský rod Arpádovců a svatoštěpánská koruna byla, přes odpor papežské kurie, nabídnuta stejnojmennému Václavovu synovi (Václav III.), který v Uhrách určitou dobu vládl. Toto neobyčejné postavení Přemyslovců ve střední Evropě vyvolávalo s nástupem nového papeže Benedikta XI. tlaky ústící nakonec jak ve ztrátu uherské koruny, tak v tažení římského krále Albrechta ke Kutné Hoře. Albrecht byl odražen vojskem vedeným Jindřichem z Lipé a Janem z Vartemberka. Na královském dvoře však nastaly vážné starosti: Václav onemocněl tuberkulózou a zanedlouho zemřel.
Ve stínu velkolepé zahraniční politiky Václava II. nezůstával ani vývoj domácí. Osmdesátá léta sice znamenala překonávání následků špatného hospodaření za poručnické vlády Oty Braniborského, ještě zesílených neúrodou v letech 1281-1282. Koncem osmdesátých let se však vnitřní situace stabilizovala a došlo k novému rozvoji. Nejlépe to dokládá ražba pražského groše (od roku 1300), jedné z nejhodnotnějších evropských měn středověku. Roku 1292 založil Václav klášter cisterciáků na Zbraslavi, který byl zamýšlen jako nové pohřebiště českých panovníků. Základní kámen klášterního kostela byl položen druhý den po královské korunovaci. Ač sám neuměl číst a psát, chápal Václav význam vzdělanosti, měl vytříbený umělecký vkus. Pokoušel se založit v Praze univerzitu, uvažoval o vydání zemského zákoníku. Složil dokonce několik milostných básní. Určité psychické lability ,důsledku strádání v dětství ,se však ani v dospělosti nezbavil. Známý je například jeho strach z bouřky i jiné podivínské projevy.
Václav II. byl dvakrát ženat. První manželkou byla Jitka (Guta) Habsburská (*13.3.1271-V18.6.1297), dcera Rudolfa Habsburského. Z jejich manželství vzešlo 10 dětí: Přemysl (Otakar ? *6.5.1288-V19.11.1288), Václav (*6.10.1289-V4.8.1306), Anežka (*6.10.1289-Vpo 1292), Anna (*15.10.1290-V3.9.1313), Eliška (*20.1.1292-V28.9.1330), Guta (*4.3.1293-V3.8.1294), Jan (*26.2.1294-V1.3.1294), Jan (*21.3.1295-V6.12.1296), Markéta (*21.2.1296-V8.4.1322), Guta (*21.5.1297-V21.5.1297 nebo nedlouho poté). Václavovou druhou ženou byla Eliška Rejčka (*1.9.1288-V18.10.1335), dcera Přemysla II. Polského. S ní měl dceru Anežku (*15.6.1305-Vpřed 4.1.1337). Václav měl také několik nemanželských dětí, z nichž nejznámější je Jan Volek (*?-V27.9.1351), od roku 1310 kanovník vyšehradský a od roku 1334 biskup olomoucký.
 

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka