Študentské stránky | Bazár skrípt | Odkazovač | Linky

Hľadaj aj na .sk .cz webe


VRATISLAV II.

*(?), (?),V14.1.1092, (?); český kníže a král

Druhorozený syn knížete Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu dostal jako úděl Olomoucko, kde pobývala také jeho matka Jitka. Spravoval je v letech 1054-1056. Poměrně záhy musel uprchnout před knížetem Spytihněvem II. do Uher, v roce 1058 se mohl vrátit zpět. Po předčasné smrti staršího bratra v roce 1061 dosedl na český trůn. Moravu rozdělil mezi bratry Konráda a Otu. O úděl se však přihlásil rovněž Jaromír, určený již Břetislavem k církevní dráze. Jaromír neuspěl a odešel do Polska. Roku 1063 zřídil Vratislav olomoucké biskupství. Příštího roku povolal zpět na Sázavu slovanské mnichy. Po smrti pražského biskupa v roce 1067 obsadil úřad svým kaplanem, Němcem Lancem. Roku 1068 se tomu však vzepřeli Vratislavovi bratři Konrád a Ota i někteří čeští velmožové. Kníže ustoupil a biskupem se stal Jaromír. V příštích letech s ním měl Vratislav řadu konfliktů. Jedním z důsledků nedobrého vztahu obou přemyslovských bratrů bylo založení kapituly vyšehradské, k němuž došlo nejspíše roku 1070. Kapitula měla být svěřena k bezprostřední ochraně kurii, byla tedy vyčleněna z pravomoci biskupa.
Před rokem 1075 se Vratislav sblížil s císařem Jindřichem IV., kterému prokazoval v bojích s papežem stejně jako s německými knížaty neocenitelné služby. Bližší příčiny jejich přátelství nejsou známy, současně je nelze vysvětlit pouze odkazem na lenní pouto knížete k císaři. České vojsko podstoupilo nejednu bitvu (u Hohenburku 1075). Na italské císařovo tažení v roce 1081 vyslal český kníže svého syna Bořivoje II. Příštího roku porazil u Mailberka rakouského vévodu Leopolda za to, že zradil císaře. V roce 1086 se konečně Jindřich IV. odhodlal odměnit Vratislavovy velké služby. Stalo se to, oč český kníže tolik usiloval. Dne 15.6. ozdobil Egilbert, arcibiskup mohučský, ve Svatovítském kostele na Pražském hradě Vratislava a jeho manželku Svatavu korunami. Královská hodnost nebyla dědičná, byla udělena pouze samotnému Vratislavovi. Vzhledem k předchozím císařovým slibům (markrabství rakouské) bylo udělení královského titulu, podobně jako předtím postoupení Míšeňska a Lužice, celkem nevelkou odměnou za zásluhy českého panovníka na udržení Jindřichovy moci. Současně s korunovací na českého krále byl Vratislavovi udělen titul krále polského. Snad se jednalo o vyjádření nároků na poplatek, který býval od dob Břetislava I. odváděn za odstoupení Slezska. Přitom to nemohl být důvod jediný, i když se jednalo o hodnost ,v dané politické konstelaci ,pouze symbolickou. Na druhé straně došlo k významnému kroku v uvolnění vazeb Čech a říše. Za Vratislava přestaly Čechy odvádět starý roční poplatek, místo něho byl přijat závazek vypravit 300 jezdců při císařské římské korunovační jízdě.
Vratislav zemřel na následky zranění, které utrpěl při pádu z koně na lovu. Podle svého přání byl pohřben na oblíbeném Vyšehradě, spolu se svou třetí manželkou. Vratislav II. byl třikrát ženat. Jeho první manželkou byla patrně Marie, která zemřela asi roku 1056 ve Spytihněvově žaláři. Druhou ženou se stala Adleyta, dcera uherského krále Ondřeje I. (*okolo 1040-V27.1.1062). Děti: Břetislav (*?-V22.12.1100), Vratislav (*?-V9.11.1061), Judita (*1056/58-V25.12.1086), Ludmila (*?-Vpo 1100), Boleslav (*?-V11.8.1091). Koncem roku 1062 se Vratislav oženil se Svatavou, dcerou krále Kazimíra Polského (*1041/44 nebo 1046/48-V1.9.1126). Z tohoto manželství pocházeli: Bořivoj (*okolo 1064-V2.2.1124), Vladislav (*?-V12.4.1125), Soběslav (*okolo 1090-V14.2.1140) a Judita (*?-V9.12.1108). Čtyři Vratislavovi synové dosedli na český knížecí trůn, žádný z nich však nezískal královskou hodnost.
 

Projekt hostuje Slovaknet.
Ubytovanie | Kúpele | Austrália | Práca v Kanade | Catering | Last minute dovolenka